|
|
Demise and Disintegration of Nationalist Terrorist Groups
Štekl, Jakub ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Kocmanová, Markéta (oponent)
Práce se zabývá procesem zániku a dezintegrace nacionalistických teroristických skupin. Na příkladech teroristických konfliktů v Severním Irsku a Baskicku popisuje a analyzuje vývoj tamních teroristických skupin od jejich vzniku až po ukončení jejich činnosti. Zvláštní důraz je kladen především na ukončení teroristických akcí a transformaci nacionalistického terorismu do legálního rámce. V rámci Severního Irska se zaměřuje především na průběh činnosti Prozatímní Irské Republikánské Armády (PIRA) od vypuknutí nepokojů na konci šedesátých let do podepsání Velkopáteční dohody v roce 1998. Zkoumá také vliv přidružených politických stran - v tomto případě Sinn Féin - na průběh mírových jednání a pokračování severoirského nacionalismu po ukončení teroristické kampaně. V rámci Baskického regionu je kladen důraz na vývoj Baskického nacionalismu od počátku 20. století, vznik a vývoj skupiny Euskadi Ta Askatasuna (ETA) a její teroristické kampaně v rámci frankistického režimu i demokratického Španělska. Pozornost je věnována vývoji skupiny až do jejího rozpuštění v roce 2018, aktivitě politických stran Nacionální levice sympatizující s ETA a přístupu španělské vlády k řešení baskického konfliktu.
|
|
|
The Basque Topic in the Works of Pío Baroja
Dvořáková, Veronika ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
Cílem této diplomové práce je přiblížit baskické téma ve vybraném díle Pía Baroji. Konkrétně se jedná o téměř dvacet povídek a o romány z tetralogie Baskická země (Tierra vasca), tj. La casa de Aizgorri (Dům Aizgorriů), Zalacaín el aventurero (Zalacaín dobrodruh), La leyenda de Jaun de Alzate (Legenda o Jaunovi de Alzate) a El mayorazgo de Labraz (Dědičný pán z Labrazu). Nejprve je představen vztah spisovatele ze San Sebastiánu s Baskickem a jeho vize v historickém kontextu. Zadruhé se zaměřuje pozornost na přítomnost baskického jazyka v díle, a sice jak ve slovní zásobě a onomastice, tak například ve frázích či v písních. Zatřetí jsou studiu podrobeny konkrétní baskické elementy, jako je příroda, města a vesnice, lidé či čarodějnictví a mytologie.
|
|
|
Vzájemné ovlivňování romštiny, španělštiny a dalších jazyků Pyrenejského poloostrova
Krinková, Zuzana ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Elšík, Viktor (oponent) ; Buzek, Ivo (oponent)
The language contact of the inflectional Romani and Spanish, Catalan and other languages of the Iberian Peninsula began in the first half of the 15th century. A long- term and immediate contact between Romani and a language of the majority in several places of Europe resulted in emergence of so called Para-Romani varieties, mixed languages which predominantly make use of the grammar of the surrounding language, whereas the Romani-derived vocabulary is at least partly retained. In the Iberian Peninsula several Para-Romani varieties emerged. The process of their phonological, morphological and lexical evolution from the inflectional Iberian Romani is described in the first part of this thesis. The original form of the Iberian Romani of the 15th century was - according to our opinion - similar to so called early Romani of the Byzantine period that is supposed to end by the 14th century when the Romani language started to disperse throughout Europe. The influence of Spanish (and other languages of the Iberian Peninsula) is evident not only in the morphology and syntax, but also in phonology and semantics of the Iberian Para-Romani varieties. On the other hand, the Romani elements conserved in these varieties show archaic features as well as specific innovations and many of them can hardly be assigned...
|
|
|
Bilingvismus ve Španělsku: španělština (kastilština) a baskičtina
FILIPOVÁ, Věra
Autorka diplomové práce postihuje současné tendence kastilsko-baskického bilingvismu jak z pohledu lingvistického, tak z pohledu sociálního a politického. Po uvedení do celkové jazykové situace ve Španělsku autorka geograficky a historicky specifikuje baskofonní oblast a poté se podrobněji zabývá rozšířením, typologií, lingvistickou charakteristikou baskičtiny ve srovnání s kastilštinou a jejím historickým vývojem. V druhé fázi diplomové práce zaměřené na bilingvismus autorka nejprve obecně identifikuje tento fenomén a s ním související problematiku klasifikace a poté podrobně popisuje podobu mnohojazyčnosti v dnešním Baskicku, vývoj zavádění baskičtiny do školního kurikula a její současné postavení ve školství na pozadí legislativy a příslušných právních ustanovení; dále definuje lingvistické modely výuky a programy podporující baskický jazyk a kulturu v dnešní baskické společnosti. V závěru diplomové práce autorka na pozadí teoretického základu analyzuje vlastní kvalitativní výzkum provedený mezi bilingvnímu mluvčími z Baskické autonomní oblasti a Navarry. Práce je napsána česky a obsahuje resumé ve španělštině.
|
host ::
RSS.